NADPIS TOHOTO Č LÁNKU JE VE ZDROJI JAKSI ROZDVOJENÝ /

Pěstování japonských topolů – foto návod/

S/

Čer 4, 2012

V poslední době se mnoho lidí snaží stát se soběstačnými v zajištění tepla pro svůj domov. Jednou z cest je pěstování rychle rostoucích dřevin. Japonský topol se jeví jako jedna z nejperspektivnějších dřevin.
Z Wikipedie:
"Díky svým malým požadavkům a jednoduchému pěstování se stávají velmi rychle oblíbenými.
Patří mezi nejrozšířenější rychlerostoucí dřeviny v ČR.
Mezi další důvody pěstování japonského topolu patří:
Obráží i mnohokrát za sebou. Mnohé jiné klony topolů již po dvou až tří sklizních ztrácejí na síle, japonský topol však nikoli.
Výmladkové plantáže RRD (japonského topolu a vrby) mohou působit pozitivně na okolní krajinu a životní prostředí člověka (např. na regeneraci orné půdy, zvyšování biodiverzity krajiny, stabilizaci hydrologického režimu).
Japonský topol a vrba je především obnovitelným zdrojem energie.
Při pěstování japonského topolu a vrby nedochází k vyčerpávání živin z půdy, ale k jejímu obohacování a tím i zlepšení celkové bonity.
Sklizeň japonského topolu probíhá v období vegetačního klidu – minimální podíl listí."
Jeho pěstování má ovšem i některá úskalí. Především – v první fázi je nutno zabezpečit pro řízky podmínky pro zakořenění., dostatek vláhy pro první období růstu a ochranu před plevely. Velkovýroba to řeší orbou a následnou chemickou likvidací plevelů. Odrostlejší stromky již dokáží plevelu konkurovat. Zkoušel jsem pěstovat topoly z řízků, ale procento zakořeněných bylo na můj vkus nízké. Začal jsem proto používat metodu zakořeňování řízků ve vodě s následnou výsadbou do kontejneru (kelímku), kde dojde k rozvoji kořenového systému a rostlina je schopna výsadby kdykoliv v průběhu roku a navíc dokáže již od výsadby konkurovat plevelům. Tato metoda není vhodná pro někoho kdo chce vysadit naráz několik hektarů stromů. Ale pokud máte volnou plochu na osázení v rozsahu několika arů, popř. chcete-li si vysadit živý plot či větrolam, dá se s úspěchem použít a s minimálními náklady.
Postup – větvičky (ještě před narašením) nastříháme na potřebnou velikost a dáme do nádob s vodou. Zpočátku je nutno kontrolovat kvalitu vody – pokud se začne kalit je nutno vodu okamžitě vylít, nádobu vypláchnout a desinfikovat slabě růžovým roztokem hypermanganu. Stejně tak i řízky. Zakrátko se objeví zárodky kořenů. Poté již "zkažení" vody nehrozí. POZOR – je nutno hlídat množství vody a doplňovat ji tak aby nedošlo k zaschnutí kořenů. Řízky, zároveň s rozvojem kořenů, začnou rašit a spotřebovávají až překvapivé množství vody. Když jsou kořeny dostatečně vyvinuty můžeme zasadit řízky do kelímků. Já si míchám substrát ze směsi kompostu a ornice s přídavkem písku. Prvních několik dní po zasazení je třeba zabezpečit dostatek až nadbytek vhkosti – nejlépe je postavit je do nějaké nádoby – např do kýblu a zalévat podmokem. Také není vhodné hlavně první dny vystavovat je přímému slunci. Po několika dnech se řízky přizpůsobí pobytu v půdě a venku a pak už je třeba jen občas podle potřeby zalévat. Vysazovat můžete v podstatě kdykoliv, protože jejich kořenový systém se neporuší vyzvedávání a přesazováním.
Postup zakořeňování si můžete prohlédnout na fotogafiích. Hodně štěstí s pěstováním.

Pro PostApo.cz sepsal a nafotil Gloch.

/